Jarní start na Svratce (08.-09.05.2010)

Nádherné setkání. Hlavní myšlenka, která mě oslovila je: "S každým si na rovinu ujasním co očekává od sebe i ode mě. Budu denně komunikovat o tom co dělat dál a dál." Děkuji.

Celý nedělní program 1*///. V sobotu velmi přínosný večerní hovor
s Jarmilkou a Mílou o RZ. Možná by bylo dobré nechat prostor pro dotazy v plné sestavě. Trochu promarněná šance v povídání o homocysteinu a vlasové kosmetice -- málo konkrétní a málo z praxe. Přesto úplně všem velmi děkuji a těším se příště.

Myšlenek, které mě oslovily bylo dost, ale nejvíce tato: " Neodpouštěním ubližujeme sami sobě. Nás to trápí. Neodpouštění znamená, že se daným problémem trápíme jen a jen my a nezasloužíme si takové trápení."
Patřím k seniorům, k dlouholetým účastníkům "startů" na Svratce či jinde i s mými knihami. Dnešní dvoudenní akce patří k těm nejúžasnějším ze všech. Bylo tu vysloveno tolik nádherného od lidí, kteří za ta léta úžasně vyrostli. Ať to byl Jára Nejezchleb, Jana Poslušná či Hanka Horáková. Děkuji též organizátorům Jarušce a Jirkovi.

Jaro díky moc, že jsi mě slovně vyburcoval k účasti na tomto Jarním startu - bylo to moc prima :-)

Děkuji a je to pravda a taky se lépe dýchá. A TEPRVE dnes jsem zjistila že opravdu NIC není problém. Je to divný po těch letech. Ale asi má všechno svůj důvod. A opravdu čeho se bojíš nejvíc jdi do toho. Když jsem oslovila paní doktorku a paní na benzince tak jsem neměla problém a ani jsem se necítila nepatřičně, trapně a co mi řekne.
Přitom jsem to tolikrát slyšela, těžce jsem byla nadšená jak to teď půjde, ale já opravdu nevím co se stalo a on ten velký problém zmizel ze dne na den. Teď. Já se nebojím.:))) A přestala jsem řešit učení prezentace, protože jsem se pak do toho zbytečně motala. A ejhle. Ono to jde i tak. Kdo se chce dozvědět víc tak půjde se mnou a dozví se a kdo ne, tak bych stejně zbytečně plýtvala slovem i energií.
A těším se na potkávání nových lidí. Když to zvrznu, taky zkušenost. No zase mám duševní průjem, ale díky že se můžu vypsat a lidi, taky začínám věřit že tu cenu mám.

Setkání na Svratce bylo nádherné. Bylo vidět, že je připraveno tak, aby novým lidem pomohlo překonat překážky, které se na cestě objevují a moc se mi líbilo, že tam byl opět připraven švédský stůl, aby si mohl vybrat člověk s jakýmkoli zaměřením. Ze setkání jsem odjížděla v pohodové a uklidněné náladě s dalším elánem do práce a do života. Příště už si ale nechci nechat ujít třešničku na dortu ve formě tvé a Mílové přítomnosti. A protože bude příští start ve Vyškově, postarám se o to, aby nás tam bylo více než 100 a splnili jsme kvalifikaci. A rozhodně to stojí za přebírání minimálně bílého odznaku.
Odvedená práce paní Ludmily Pavelkové mě přímo nadchla a ještě posílila vědomí, že to jde. A pokud to nejde, chyba není v nikom jiném, než v člověku samém